sobota 30. prosince 2017

Teplický půlmaraton (20 km) zimní závod 2017

Pátek 29.12.2017

Po dvoufázově pojatých vánočních svátcích se cítím unavená. Do Teplic tak přijíždím s poměrně tuhýma nohama a cílem kvalitně si potrénovat na zdejší pestré jednookruhové trati.


Již v úvodním náročnějším stoupání následujícím krátce po startu je mi jasné, že to dnes nebude žádná pohoda. Před očima mi najednou probleskují všechny ty TRX-ové dřepy posledních dní...


Neběží se mi dobře. Bolí to, nicméně makám a bojuji, co můžu. Stále mám před sebou na dohled první dvě běžkyně pádící strojovým tempem kupředu. Jo, kdybych s sebou netahala ta kila navíc, šlo by to líp :-(.

Počasí vyšlo úplně parádní. Nabízí se proto úžasné výhledy, při nichž se kochám okolní krajinou. Navíc poznávám místa, která tu před rokem zůstala ukryta v husté mlze. Vybavují se mi povědomé pasáže. Pokouším se sjet po zadku prudký blátivý sešup, ale moc se mi to nedaří, takže ho musím seběhnout. Boty v bahnitých pasážích podkluzují. Jako samoživitelka si však krosové boty, co bych obula pouze párkrát do roka, dovolit nemůžu. Když se mi na ně v poli nabalí těžká zemina, rázem to mám i se závažím :-). Po vydrápání do posledního strmého krpálu je to nejhorší za námi. Následující průběh parčíkem kolem jezírka s kačenkami tak představuje odměnu za všechnu tu předcházející dřinu :-).


"Jsi nejlepší." "Nejsem." "Pro mě jsi." :-)

Namísto chodníkové cesty absolvujeme ještě další náročnou terénní vložku. Kluzkou, prudkou, kopcovitou. To tady loni nebylo. "Au!" Bolí to. Opravdu masakr.

Po přejezdu trolejbusu přebíhám rušnou hlavní silnici a vydávám se zdolat závěrečnou část. "Pojď!" Je, to nebylo na mě, ale na toho pejska... :-D

Jsem u hvězdárny. Do cíle mi zbývá už jenom malý kousek. Těším se do něj. :-). Hurá.

Byť se pořád striktně držím fáborků, nějak se mi trasa čím dál tím víc nepozdává. Neblahé tušení mi potvrzuje okamžik, kdy se podruhé ocitám opět na úpatí Doubravky... No jasně, místo odbočky do cíle běžím další kolo! Né :-( :-( :-(. Trať si tímto zblouděním prodlužuji o dobré dva kilometry. Zpět to beru raději na jistotu podél silnice. Do cíle tedy dorážím z jiného směru. Stojí mě to propad o dvě pozice mezi ženami a o osm míst celkového pořadí :-(. Pokud bych ovšem trefila správný směr, jednalo by se o několikaminutové meziroční zlepšení, čehož si cením. Ale co, život přece kolikrát přináší daleko větší výhry než nějaký batoh :-).

 

pátek 22. prosince 2017

Šťastné a veselé 2017 :-)

Prosinec 2017

 
Z oblohy se sypou hvězdičky.
Slyšet je koledy z dáli.
Zvěstuje anděl maličký.
Ať splní se vše,
co k Vánocům jste si přáli :-).
 

středa 13. prosince 2017

Christmas Night Run Olomouc 2017

Sobota 9.12.2017

Stejně jako před rokem mě i letos po žateckém Adventním běhu postihla viróza :-(. Rozhodnutí zda do Olomouce jet, či nikoliv, proto nechávám až na poslední chvíli. Cítím se již sice lépe, ale stoprocentně fit stále nejsem :-(. Touha po krásné medaili se sobem je však silná...

 
Definitivní impulz pro mě představuje pohled z okna na ranní severozápadní chumelenici. Je to jasné. Zdrháme odsud ;-).
 
Mezi ženami se ve Smetanových Sadech sešla opravdu slušná konkurence. Suverénně vyhraje Péťa Vašinová, nicméně za ní to zůstává otevřené. Není mi úplně dobře, a tak mě mrzí, že se s nimi nebudu moct rvát o co nejlepší výsledek. Do pátého místa budu spokojená. Stojím nabalená v koridoru, kde čekám na start. Co já tady vlastně dělám? Mohla jsem místo toho tady teď být v klidu a teple domova, hrát si na Ježíška a balit dárky...
 

Byť neběžím na maximum, svižné tempo mám. Po obrátce v aleji se kochám pohledem na ten úžasný téměř sedmisethlavý dav rozzářených čelovek.
 
 
I když se snažím bojovat s holkama okolo sebe, tak to nehrotím. Jak dnes zaznělo během cesty ve vlaku: "Nic cennějšího než lidský život neexistuje."


Je to tam - máme jí! Medaili se sobem :-). A nejenom medaili, ale i diplom zdobí sobi :-).


Honem rychle převléknout do suchého, dát si výborný čaj a můžeme vyrazit na vánoční trhy v centru města. 
Podívat se na stromeček pojmenovaný Střelka :-).


Neděle 10.12.2017

Za rozbřesku doprovázeném kohoutím kokrháním vyklusávám v Hejčínských loukách, ještě jednou navštěvujeme trhy (nyní pro změnu za světla a sluníčka :-)) a hurá domů. Někdo tam ty dárky zabalit musí :-).

Byl to opět báječný víkend :-). My s Gustinem prostě umíme žít ;-).

čtvrtek 7. prosince 2017

Adventní běh Žatcem 2017

Sobota 2.12.2017

Na trati Adventního běhu historickým centrem města chmele nechybí četné dlažební kostky, bahnitý úsek, ani za plotem štěkající psi (asi abychom přidali do kroku :-)). V porovnání s loňským ročníkem nám v důsledku menší změny trasy ubylo jedno stoupání.

Okruh měřící dva kilometry a dvě stě metrů absolvujeme my ženy společně s dorostenci celkem dvakrát. Na muže, startující pět minut před námi, čeká o jedno kolo víc.


Cítím za sebou obě Korbášky. Žene mě však osobní motiv :´(, a tak proti mně dnes nemají šanci. Přede mnou běží, stejně jako před dvěma týdny v Kadani, pouze Petra Bulecová. Je rychlá a šikovná. Představuje inspiraci, proč na sobě dál pracovat.  

 
Načasování obou startů i vzdáleností se mi na jednu stranu líbí, ovšem když se ve druhém kole proplétám mezi pomalejšími muži, mimo jiné mě zaujali "Šneci v běhu" (Opravdu. Měli to napsané na zádech. A jako důkaz přitom jeden z nich držel v ruce na tyčce přidělaný obrázek šneka :-D.), klidně by mi nevadilo dát si to s nimi příště také třikrát. I když... kdoví co bude za rok. To je ostatně na tom sportu i životě krásné, že nikdy dopředu nevíte, co vás čeká :-). Všelijakým předpokladům a prognózám navzdory.
 

V Žatci opět dokázali, že umí vytvořit parádní předvánoční atmosféru plnou pohody, setkání a těšení se. Tak šup kluci, střídání stráží ;-).