čtvrtek 10. dubna 2014

1/2Maraton Praha 2014

Středa 2.4.2014

Odpoledne si v Expu vyzvedávám své startovní číslo a trochu neveřícně přitom koukám na novou kolekci batohů. Člověk ještě ani nevybalil ty loňské a už mu dávají sedm dalších. No nic, asi půjdou do Koutexu :-).

Sobota 5.4.2014

Ačkoliv letos opět padl účastnický rekord a poběží celkem dvanáct a půl tisíce lidí, působí to na mě jako by jich tu byla tak třetina toho co loni. Bezproblémový výstup z metra, pohodové rozklusání, ...  asi to tak vnímám, protože jsme sem jednak vyrazili o něco dřív a také proto, že se pohybuji na jiných místech. 


Po trefné radě moderátora jak překonat krizi na sedmnáctém kilometru je v pravé poledne odstartováno. Do patnáctého kilometru se mi stejně jako minulý rok (a ostatně asi jako vždycky na tomhle závodě) běží hezky, ale pak to přijde. Celkem brutální zkapání (nevím jestli to mám napsané správně, ale myslím si, že obě varianty jsou správně: se "s" jako směrem dolů a se "z" jako změna stavu :-D). Pouštím britku, s níž jsem doposud běžela a kašlu na to. Už si to jenom doklušu. Nohy jsou najednou naprosto ztuhlé a moc se toho s nimi nedá dělat. Ještě, že to není maraton, to bych totiž byla pěkně v pytli :-).


Vím, že v pohodě stíhám aspoň dvě hoďky, takže už se nikam moc neženu.


 

Zase panovalo takové to nijaké šedivé počasí, je sice pravda, že jsem si díky tomu jak už mám Prahu prochozenou, prvně přesně uvědomovala kudy běžím a získalo to tak pro mě další rozměr, ale stejně tento půlmaraton z celé série Runczech zůstává tím nejslabším. Pokud bude v příštím roce opět termínově kolidovat s Bratislavou, tak to nejspíš projede. Ale pokud ne, tak přifrčím. To je jasný ne :-).