sobota 22. června 2013

Jirkovský crossmarathon 2013

Sobota 8.6.2013

Už pár dní na mě chce něco vlézt a ani ráno po probuzení se necítím zrovna nejlépe, ale na Jirkovský crossmarathon moc chci, takže běžím, snad to bude dobré :-).


Prvních pět kilometrů je jako již tradičně na rozklusání po rovince.



Poté trať začíná stoupat směrem vzhůru a nám se začínají nabízet krásné výhledy na okolní krajinu.


Únava a silná rýma zapříčinily, že mi to dneska nejde. Taktika je proto tedy následující: do kopce jdu, z kopce běžím - a je to fakt pohoda :-). Příjemné. Nikam se neženu, náležitě si vychutnávám zdejší kouzlo.

Kvalitní značení nás postupně dovede až na Lesnou, nejvyšší bod trasy.


Ačkoli dole panuje teplé slunečné počasí, v horách nám jako každoročně sprchne. Letos celkem dost. Během nejintenzivnějšího slejváku, kdy padají prudké provazce deště, se dokonce na chvíli uchýlím schovat se pod strom, pod který však stejně také prší. Je mi zima. Snad z toho neonemocním :-(. Jednou dokonce i zahřmí.

Cesty jsou letos místy trošku rozbahněné, takže se jim snažím vyhýbat. Zpočátku se mi do daří, ale časem musím rezignovat. Nedá se to.


Letos podruhé mě na kole doprovází Radim. Narozdíl od loňského roku, kdy mě konečně dojel na šestnáctém kilometru, jsem ho tentokrát prvně spatřila až na metě půlaratonu :-).


Prší, prší, ... :-)


Na občerstvovacích a kontrolních stanicích stále usměvaví, milí lidé. Perfektní závod :-).


Je to tam. Dvacáté páté narozeniny, dvacátý pátý maraton, vyrovnáno :-).


Antiosobák překvapivě nepadl, ačkoli mnoho nechybělo. V cíli ihned po doběhu obdržím pamětní skleničku, diplom a nějaké drobnosti. Dám si sprchu, něco pojím a pomalu s Radimem vyrážíme pěšky směrem domů. Byl to hezky strávený den. Večer asi trošku teplota, ale nic horšího se naštěstí nerozjelo, takže ok :-).

Jsem spokojená. Děkuji pořadatelům za bezchybnou organizaci a chuť, se kterou závod pořádají. Těším se zase příště ;-).


Škoda, že se tenhle závod koná jen jednou za rok. Brala bych ho každý týden :-).

čtvrtek 6. června 2013

RunTour Hradec Králové 2013

Sobota 1.6.2013

Na další díl ze série RunTour jsme zavítali do Hradce Králové. Celý den pršelo, takže jsem pro nás nalezla stanoviště v podloubí děkanátu :-).


Nejprve jsem zafandila účastníkům dětského běhu a následně se začala připravovat na své závody.

 

Stejně jako v předchozích RunTour-ech mě čekaly obě trati, tedy pět i deset kilometrů. Pětka opět s cílem trošku se prohnat, desítka pak na výklus.

Trasa okruhu o délce pěti kilometrů byla nahoru dolů :-). Znovu na nás čekaly různé přeběhy a podběhy, jak je pro tyto běhy typické, včetně mostu, který jednak v deštivém počasí dost klouzal, takže se přes něj muselo běžet opatrně, a zároveň byl celý děravý, takže se raději nemělo dívat dolů :-D.


Do rychlého běhu se mi nechtělo, ale přeci jen jsem to vzala svižněji, v hlavě si pořád nad něčím přemýšlela, pročež mi to uteklo. Závěr byl pak celkem mazec, neboť nás společně finišovalo více. Jediné, na co jsem v ten okamžik myslela bylo, že mě prostě NEPŘEDBĚHNOU! A tak jsem šla poslední metry na krev, ale zvládla jsem to :-).


 Z důvodu stále neutuchajícího deště jsem na desítku zvolila model "pytel na odpad" :-)... 


 ... a krátce před startem se zařadila do koridoru.


Běžela jsem podle plánu se skupinou na jednu hodinu.


Byla to pohoda, ...

 

... pohoda, ...


... a opravdu velká pohoda :-) :-) :-).


Kdyby někdo potřeboval vodičku na hodinu, může se ozvat ;-).


Na předposledním kilometru jsem se pak lehce vzdálila a s příjemným pocitem si proběhla cílem :-).

Po závodě následovala pěkně hnusná zmrzlina z "toi toi creamu" (co to je za nechutný nápad?!) a oblíbená tombola, kde jsem zase nic nevyhrála...  


Závěrem bych chtěla vyzdvihnout výkon dlouhovlasé, stále se usmívající a podporující dobrovolnice, která stála kousek za druhým kilometrem. V dešti vytrvala po celá tři kola. Navrhuji ji na titul "Dobrovolnice roku".