sobota 13. ledna 2018

Desítka v Bezručáku 2018

Sobota 6.1.2018

Při předzávodním rozklusání potkáváme za krásného, téměř jarního počasí v Bezručáku hodně běžců a spoustu milých lidí, kteří mi svými úsměvy dodávají radost :-) ❤️. Úspěšně odolávám lákavé myšlence protáhnout si to až na Kameničku... :-D

Neděle 7.1.2018

Nebe je zamračené, ale neprší. Teploměr ukazuje pět stupňů Celsia. Cítím se unavená, mám těžké nohy. Vůbec se mi nechce závodit. Zase se honit :-(. Nejraději bych se šla jen k klidu proběhnout. Návrh vybodnout se na to ovšem rezolutně zamítám. To zase né! Na Desítce v Bezručáku nemůžu chybět :-). Ideálně kdyby se konala až tak za týden a já do té doby odpočívala...

Výhodou bydlení dvě stě metrů od startu je skutečnost, že se nikam nemusíte balit. Riziko naopak spočívá v tom, že lze poměrně snadno zmeškat start závodu. Ještě sebrat prádlo, uklidit tohleto, támhleto, ... :-D

Klíče si opět bedlivě střežím, aby se mi ten letošní ročník opět neprodražil. Při našem aktuálním stokorunovém denním rozpočtu pro dvě osoby by to byla docela legrace :-D. Tak si pro změnu zase hlavně nezapomenout čip :-).

Po rozběhání se jdu trošku vysvléct. Přece jen kolikrát se člověku naskytne příležitost vyrazit si v lednu ven v kraťasech? ;-)

Startovní pole čítá úctyhodných tři sta dva účastníků. Hladký povrch bez jakéhokoliv sněhu nahrává rychlým časům.


První kilometr absolvuji za Zuzkou Rusínovou. Zdá se mi, že běží nějak pomalu... :-D Druhý pak s Evčou Slavíkovou. Ovšem i ona se mi brzy začíná vzdalovat. Loňské Lovosice se dnes opakovat nebudou. Pouštím jí... Škoda :-(.

Po zbytek závodu tak zůstávám sama. Zdeněk, přejíždějící na kole k jednotlivým kilometrovníkům, nám hlásí mezičasy. Záměrně si neberu hodinky, aby mě údaje z nich zbytečně nevyváděly z koncentrace. (Nicméně v rámci zpětné analýzy data o průběžných časech miluji. Stejně jako veškerou statistiku.) Po informaci na šestém kilometru mi to v hlavě malinko pracuje.

"Dupej, už je to jenom z kopce!" No právě. Když já to již dolů moc neumím. Nedokážu to prostě rozjet naplno. Jako kdybych byla nějaká zabržděná :-(. V posledních třech kilometrech už navíc vůbec nemůžu.


Podél spodní části trati nám fandí dost lidí, někteří z nich i jmenovitě přímo mě. Já to teď v závěru nemůžu vypustit.

40:32 min. Osobní rekord. Drsné, že? :´) (To je můj čas, té tlusté pomaloběžkyně.) Makat, věřit (si) a maximálně si to užívat ;-). Mezi silně nabitou konkurencí obsazuji čtvrté místo v kategorii. Při následné tombole pak nic nevyhrávám. No vida :-).

Počátky/Pečky těším se na vás. A také na únor, na březen, na duben, ... na všechno :-). Děkuji za ty krásné okamžiky, co mi život přináší :-). I za ty méně krásné, díky kterým si člověk vždy uvědomí, že nic není samozřejmé.

pondělí 1. ledna 2018

Silvestrovský běh "Benedikt 2017"

Neděle 31.12.2017

Byť mě dosti lákal chebský happening, volím nakonec opět silvestrovskou klasiku v Mostě.

Sportovní klání zahajuje trio nejmladších chlapců, včetně Augustýnka :-).


Tři dvoukilometrové okruhy vedoucí po stezce kolem vodní nádrže Benedikt představují rychlostní trénink na závěr mého vánočního soustředění.

Po včerejším jednodenním sněhu nezůstala ani památka. Žádný kopec a jenom šest kilometrů :-). I když mám z pátečních Teplic velmi namožená stehna (v přední straně pravého se mi při každém kroku ozývá silná bolest a obyčejný dřep se pro mě stává náročnou záležitostí), těším se :-).

Ranní déšť ustává a my jdeme na to.


Po startu vystřeluji, načež si připadám jako auto s prázdnou nádrží, které nejde rozjet. Chci si pomoct rukama, ale jsou úplně vysílené :-(. I přesto se snažím běžet co nejsvižněji. Z žen nestačím akorát dvěma domácím rychlicím.


Žádnou možnost, kde zabloudit, trasa nenabízí, takže si pro tentokrát svoje třetí místo ponechávám :-D. 24:45 min. Nejspíš (určitě) osobní rekord :-).

V zázemí jídelny základní školy účastníkům poprvé nevydávají párky s chlebem. Což mi tolik nevadí, ale dokonce ani čaj už není :-(. Říkám Jirkovi Patíkovi, že jsme nejspíš běželi moc pomalu :-D. Příště budeme muset asi trochu přidat ;-).

V tradiční tombole vyhrávám, načež si z nabízených cen vybírám sprchový gel. Ježíšek mi totiž letos žádný nepřinesl, a tak se hodí :-). Člověk už si chvíli myslel, že by třeba konečně mohlo přijít to štěstí v lásce, zatímco ono se stále drží ve hře :-D. Tak třeba v následujícím roce...

Přeji v něm všem především pevné zdraví, protože to je základ. Ostatní pak přijde také ;-). Milujte se, radujte se, hlouposti házejte za hlavu a žijte každý okamžik naplno! :-)

 

sobota 30. prosince 2017

Teplický půlmaraton (20 km) zimní závod 2017

Pátek 29.12.2017

Po dvoufázově pojatých vánočních svátcích se cítím unavená. Do Teplic tak přijíždím s poměrně tuhýma nohama a cílem kvalitně si potrénovat na zdejší pestré jednookruhové trati.


Již v úvodním náročnějším stoupání následujícím krátce po startu je mi jasné, že to dnes nebude žádná pohoda. Před očima mi najednou probleskují všechny ty TRX-ové dřepy posledních dní...


Neběží se mi dobře. Bolí to, nicméně makám a bojuji, co můžu. Stále mám před sebou na dohled první dvě běžkyně pádící strojovým tempem kupředu. Jo, kdybych s sebou netahala ta kila navíc, šlo by to líp :-(.

Počasí vyšlo úplně parádní. Nabízí se proto úžasné výhledy, při nichž se kochám okolní krajinou. Navíc poznávám místa, která tu před rokem zůstala ukryta v husté mlze. Vybavují se mi povědomé pasáže. Pokouším se sjet po zadku prudký blátivý sešup, ale moc se mi to nedaří, takže ho musím seběhnout. Boty v bahnitých pasážích podkluzují. Jako samoživitelka si však krosové boty, co bych obula pouze párkrát do roka, dovolit nemůžu. Když se mi na ně v poli nabalí těžká zemina, rázem to mám i se závažím :-). Po vydrápání do posledního strmého krpálu je to nejhorší za námi. Následující průběh parčíkem kolem jezírka s kačenkami tak představuje odměnu za všechnu tu předcházející dřinu :-).


"Jsi nejlepší." "Nejsem." "Pro mě jsi." :-)

Namísto chodníkové cesty absolvujeme ještě další náročnou terénní vložku. Kluzkou, prudkou, kopcovitou. To tady loni nebylo. "Au!" Bolí to. Opravdu masakr.

Po přejezdu trolejbusu přebíhám rušnou hlavní silnici a vydávám se zdolat závěrečnou část. "Pojď!" Je, to nebylo na mě, ale na toho pejska... :-D

Jsem u hvězdárny. Do cíle mi zbývá už jenom malý kousek. Těším se do něj. :-). Hurá.

Byť se pořád striktně držím fáborků, nějak se mi trasa čím dál tím víc nepozdává. Neblahé tušení mi potvrzuje okamžik, kdy se podruhé ocitám opět na úpatí Doubravky... No jasně, místo odbočky do cíle běžím další kolo! Né :-( :-( :-(. Trať si tímto zblouděním prodlužuji o dobré dva kilometry. Zpět to beru raději na jistotu podél silnice. Do cíle tedy dorážím z jiného směru. Stojí mě to propad o dvě pozice mezi ženami a o osm míst celkového pořadí :-(. Pokud bych ovšem trefila správný směr, jednalo by se o několikaminutové meziroční zlepšení, čehož si cením. Ale co, život přece kolikrát přináší daleko větší výhry než nějaký batoh :-).

 

pátek 22. prosince 2017

Šťastné a veselé 2017 :-)

Prosinec 2017

 
Z oblohy se sypou hvězdičky.
Slyšet je koledy z dáli.
Zvěstuje anděl maličký.
Ať splní se vše,
co k Vánocům jste si přáli :-).
 

středa 13. prosince 2017

Christmas Night Run Olomouc 2017

Sobota 9.12.2017

Stejně jako před rokem mě i letos po žateckém Adventním běhu postihla viróza :-(. Rozhodnutí zda do Olomouce jet, či nikoliv, proto nechávám až na poslední chvíli. Cítím se již sice lépe, ale stoprocentně fit stále nejsem :-(. Touha po krásné medaili se sobem je však silná...

 
Definitivní impulz pro mě představuje pohled z okna na ranní severozápadní chumelenici. Je to jasné. Zdrháme odsud ;-).
 
Mezi ženami se ve Smetanových Sadech sešla opravdu slušná konkurence. Suverénně vyhraje Péťa Vašinová, nicméně za ní to zůstává otevřené. Není mi úplně dobře, a tak mě mrzí, že se s nimi nebudu moct rvát o co nejlepší výsledek. Do pátého místa budu spokojená. Stojím nabalená v koridoru, kde čekám na start. Co já tady vlastně dělám? Mohla jsem místo toho tady teď být v klidu a teple domova, hrát si na Ježíška a balit dárky...
 

Byť neběžím na maximum, svižné tempo mám. Po obrátce v aleji se kochám pohledem na ten úžasný téměř sedmisethlavý dav rozzářených čelovek.
 
 
I když se snažím bojovat s holkama okolo sebe, tak to nehrotím. Jak dnes zaznělo během cesty ve vlaku: "Nic cennějšího než lidský život neexistuje."


Je to tam - máme jí! Medaili se sobem :-). A nejenom medaili, ale i diplom zdobí sobi :-).


Honem rychle převléknout do suchého, dát si výborný čaj a můžeme vyrazit na vánoční trhy v centru města. 
Podívat se na stromeček pojmenovaný Střelka :-).


Neděle 10.12.2017

Za rozbřesku doprovázeném kohoutím kokrháním vyklusávám v Hejčínských loukách, ještě jednou navštěvujeme trhy (nyní pro změnu za světla a sluníčka :-)) a hurá domů. Někdo tam ty dárky zabalit musí :-).

Byl to opět báječný víkend :-). My s Gustinem prostě umíme žít ;-).

čtvrtek 7. prosince 2017

Adventní běh Žatcem 2017

Sobota 2.12.2017

Na trati Adventního běhu historickým centrem města chmele nechybí četné dlažební kostky, bahnitý úsek, ani za plotem štěkající psi (asi abychom přidali do kroku :-)). V porovnání s loňským ročníkem nám v důsledku menší změny trasy ubylo jedno stoupání.

Okruh měřící dva kilometry a dvě stě metrů absolvujeme my ženy společně s dorostenci celkem dvakrát. Na muže, startující pět minut před námi, čeká o jedno kolo víc.


Cítím za sebou obě Korbášky. Žene mě však osobní motiv :´(, a tak proti mně dnes nemají šanci. Přede mnou běží, stejně jako před dvěma týdny v Kadani, pouze Petra Bulecová. Je rychlá a šikovná. Představuje inspiraci, proč na sobě dál pracovat.  

 
Načasování obou startů i vzdáleností se mi na jednu stranu líbí, ovšem když se ve druhém kole proplétám mezi pomalejšími muži, mimo jiné mě zaujali "Šneci v běhu" (Opravdu. Měli to napsané na zádech. A jako důkaz přitom jeden z nich držel v ruce na tyčce přidělaný obrázek šneka :-D.), klidně by mi nevadilo dát si to s nimi příště také třikrát. I když... kdoví co bude za rok. To je ostatně na tom sportu i životě krásné, že nikdy dopředu nevíte, co vás čeká :-). Všelijakým předpokladům a prognózám navzdory.
 

V Žatci opět dokázali, že umí vytvořit parádní předvánoční atmosféru plnou pohody, setkání a těšení se. Tak šup kluci, střídání stráží ;-).
 
 

úterý 21. listopadu 2017

Běh 17. listopadu Kadaň 2017

Pátek 17.11.2017

Ve sportovní hale, kde probíhá prezentace, si Augustýnek sedá na druhé místo připravených stupňů vítězů. Na jedničku nechce, protože tam prý přece patří maminka :-D 👍.

Ti nejmenší tentokrát absolvují svůj běh bez startovních čísel. Schází proto i měření časů, což je trošku škoda, neboť jim to znemožňuje meziroční porovnání výkonnosti... :-)


Mám těžké dřevěné nohy. Tahá mě levý hamstring a chce se mi spát. Tahle sváteční pětka je pro mě už jenom tak akorát na doražení.

Dva okruhy v Rooseveltových sadech představují nádhernou trať :-). Speciálně, když na ní při závodě posvítí i sluníčko :-).

Začínám rozumně a postupně se prodírám dopředu. V kopci dokonce stíhám Romanu Lubinovou! :-o Tu jsem doposud zatím ještě nikdy nepředběhla. Tak dneska jí dávám poprvé :-).

V polovině mě opět hezky nakopává fandící syn. Běží se mi dobře. Týden po maratonu ;-). Před druhým stoupáním si namlouvám, že se jedná o poslední ostrý kopec letošní sezóny... No, skoro jo :-).


V následujících týdnech mě čekají jen klusy a vánoční běhy.


Ceny jsou hodnotnější než loni, nicméně dorty stále dostávají pouze děti. Inu, budeme si tedy muset počkat až nějaký vyhraje Gustík :-).